Z výsledkové tabulky je jasné, že jsme Vás opět neporazili, ale naopak jsme Vás opět učinili šťastnými - tedy alespoň některé z Vás.

Máme radost, že jste turnaj ve zdraví přežili, i když na mnohých bylo patrné, že žebra z babiččiny husy hrozí probodnout Vaše útroby a vylétnout tak zpět na svět. Po vytrávení se ovšem začaly dít divy, takže s pokročilou hodinou výkonnost hráčů rostla, únava jako by neexistovala.

Finále tak bylo opravdovou ozdobou a skvostné výkony vítězů, ale i poražených vyvolávaly uznalý a bouřlivý potlesk zbylých přihlížejících. Ale pěkně po pořádku a od začátku.

Kvalifikace

Po kvalifikaci se zdála být nejsilnější žlutá a modrá skupina, ve kterých zpočátku ani průměr 170 nezaručoval postup, natož pak výhodnou pozici pro boje v play-off. A snad právě proto borci z těchto dvou skupin v prvním kole nedopadli dobře.

Zvláště pak žlutá, která se ukazovala býti skupinou smrti, neměla ve finále ni jednoho zástupce a její zástupci se rozplynuli v poli poražených, zato však s vysokými náhozy.

Za všechny jmenujme Jardu Němečka z Matrixxu, který s průměrem 196 obsadil až 17. příčku. Podobně vyčichl i Franta Viceník, který s průměrem 180 dosáhl pouze na 34. pozici, v semifinále podobně zaváhal Venca Postránecký, jehož průměr 192 stačil na pouhý 11. stupínek.

Zato modrá si vedla dobře až dokonce a měla ve finále čtyři zástupce, červená pak tři, to je sedm z fialové. Pro statistiky to znamená, že růžová větev pavouka měla opravdu slabé nožičky a do finále se doškrábal pouze jeden její zástupce Jirka Mareš ze zelené skupiny.

Čtvrtfinále

O obrovské smůle může hovořit lídr MatriXXu Karel Kutina, jehož úctyhodný výkon ve čtvrtfinále měl hodnotu 221, přesto na postup nestačil. Jeho protivník Antonín Tůma přidal ještě 3 bodíky navrch.

Podobný úděl potkal i Karla Petříka, jehož 203 bylo pořád méně než 204 Vojty Sádlíka juniora.

Samostatnou kapitolou a obrovským překvapením pak byla semifinálová účast novice Stanislava Vrábela, který z kvalifikace postoupil na divokou kartu místo Lenky Bohuslavové, jež předčasně v předtuše zlého opustila hernu, aby unikla svému nepovedenému výkonu, který i tak stačil na poslední postupovou příčku.

Standa Vrábel soustředil svou mysl na osmi i čtvrtfinále a zdařilé výkony 206, 171 a 190 ho posunuly do semifinále, kde však byl pouhým předkrmem před finále pro Martina Kuču ze Striku Řevnice.

Semifinále

Těsně před branami finále skončil velmi nešťastně Petr Píša (Olympia Wellness), když o kuželku nestačil na pozdějšího stříbrného Petra Gomolu.

Zbyla pro něj pouze cena útěchy za nejvyšší nához, kterého dosáhl již v první hře - 258.

A než se dostanu k vyvrcholení turnaje, dovolte mi, bych se zastavil u žen, jakožto ozdoby turnaje. Letos se žádná nejenom neprobojovala do finále, ale i semifinále bylo prosto jejich účasti.

A tak na dálku svedly souboj o nejlepší ženu ve čtvtfinále Lenka Píšová (Kenwood Strikers), Klára Kalinová a Zuzana Kyralová (Záběhličtí Ovčáci). A právě posledně jmenované Zuzaně Kyralové zajistil nepovedený výkon proti Vencovi Postráneckému titul a cenu útěchy pro nejlepší ženu turnaje.

Finále

Finále zahájil Jiří Kabrhel a David Kalina na drahách 7 a 8. Jejich výkony se zdály být solidní, bez výrazných chyb. Leč ten večer se hrálo vysoko! Jako favorit nastupoval do finále stejně jako loni Jarda Vobořil. Narozdíl od loňska svou úlohu unesl a bezchybným výkonem dosáhl ve dvou finálových hrách výsledku 419. Leč ten večer se dopravdy hrálo vysoko!

Mezitím hráli i ostatní a výkony Jirky Mareše a Zbyňka Procházky byly solidní, avšak ten večer to bylo málo. A ani Martin Kuča ostudu neudělal, avšak... vždyť víte, málo...

K famóznímu výkonu se rozehrál Petr Gomola a v první hře 232 ho postrkovalo hodně blízko k vítězství. To by však vedle, trochu stranou za sloupy, nesměl hrát Vladimir Staniševski. V první hře zahrál solidních 194, jindy a jinde jistě dobrý výsledek, ne tak na Štěpánském turnaji 2002. A tak se se zatajeným dechem čekalo na druhé hry.

Vladimir hrál jako o život a jeho pravá ruka sázela strajky jako stroj, Petra Gomolu můžou jen mrzet nedohozy a jen jeho vlastní chyby ho připravily o možnost souboje o první pozici, ale... i tak, 422 je famózní výkon. Málem bych zapomněl, tu noc se hrálo ukrutně nepříjemně vysoko!

Na Vladimira Staniševského ten večer a v tomto finále nikdo neměl, jeho ďábelských 248 ve druhé hře dalo s tou první dohromady 442 a znamenalo jasné vítězství.

Gratulujeme vítězům, ctíme poražené a především děkujeme našim milým sponzorům za jejich štědrost a již nyní Vás zveme na rozlučku se starým rokem i na příště a na náš už čtvrtý turnaj v pořadí, 3. ročník tradičního Štěpánského turnaje. Král je mrtev, ať žije král!